Toto interview poskytla ABBA v televizní show Dona Lanea v době mezi evropským a australským turné v roce 1977. V té době šlo o celkem revoluční technologii – Don Lane zpovídal Abbu živě přes satelit – on byl v Melbourne ve své „Tonight Show“ a ABBA byla v televizním studiu ve Stockholmu.
Don: Začíná živý satelitní přenos ze švédského Stockholmu. Tak se do toho pusťme. Dámy a pánové, přivítejte skupinu ABBA.
(potlesk)
Don: Jak se máte? Čekali jste dlouho?
Björn: Ano…
Benny: Ne moc dlouho.
Frida: Celé dopoledne…
Don: Celé dopoledne? (směje se)
Agnetha: U nás je teď dopoledne, víte?
D: Hmmm, máte pravdu, ale tady je hluboká noc… Musím připomenout, že jste právě dokončili evropské turné. Jaké to bylo?
F: Fantastické!
A: Fajn.
Bj: Velmi dobré.
D: Kolik zemí jste navštívili, Björne?
Bj: Myslím, hmmm… jestli je vůbec dokážu spočítat. Bylo to Norsko, Švédsko, Dánsko, Západní Německo, Holandsko, Belgie a Anglie… a Skotsko – to máme osm zemí.
D: No, to není špatné. A byl to úspěch…
Bj: Ano, velký.
D: Když jedete na turné, jako bylo tohle, kolik lidí jede s vámi?
A: Myslím, že nás bylo padesát.
D: Padesát?! To včetně muzikantů, techniků a všech ostatních?
A a Bj: Ano.
Be: Ne, to jsme jen my čtyři…
(smích)
Be: Omlouvám se.
D: Ne, to je v pořádku, Benny…
Slyšel jsem, že máte dva kamióny Volvo speciálně upravené pro tyto účely. Je to pravda?
Be: Tři.
D: Tři?
Bj: Ne, vlastně čtyři.
A, F: Čtyři…
(smích)
D: Počkejte – kdo z vás se toho turné vlastně účastnil?
(smích)
Bj: No, každý z nás má jeden kamion pro sebe.
D: Uvidíme tu samou show, jako jste předvedli v Evropě, tady v Austrálii?
A: Ano. A možná s několika překvapeními. Ale to teď neprozradíme.
D: Aha. Dnes jsem vás viděl v novinách v těch krásných kostýmech. Myslím ty z Japonska, kde jste byli naposledy. Kdo rozhoduje, co si vezmete na sebe? Kdo má v tomhle poslední slovo?
F: Rozhodujeme se všichni čtyři společně a máme dva lidi, kteří pro nás navrhují a šijí kostýmy.
D: Aha… Když jste na turné, musíte vycházet se čtyřiceti nebo padesáti různými lidmi. Není to těžké?
Be: Je to bezva, opravdu. V tomhle ohledu to bylo skvělé turné. Všechny to bavilo a navíc jsme dobří přátelé s celou kapelou a to je fajn.
Bj: A navíc každý má svou práci – zvukaři, osvětlovači, muzikanti a my. Jsme rozdělení do skupin a tím je všechno o hodně snazší.
D: A váš manažer, Stig Anderson, nad vámi všemi stojí s bičem, že?
B a B: Ale to ne.
Be: Je teď s námi – někde doma před televizní obrazovkou.
F: Ahoj Stigu! ….Určitě se na nás dívá…
D: Myslím… jsem si jistý, že ano.
Rád bych připomněl, že se bude natáčet film z turné. Bude se točit tady v Austrálii. Bude dostupný celosvětově?
Bj: Ano!
(smích)
D: Dobře. Tak to bylo opravdu stručné a výstižné! (směje se)
Promiňte, zůstaňte, prosím, ve spojení. Mám tu několik informací pro ty, kteří se zajímají o termíny vašich vystoupení. Je ještě pár volných lístků na druhý koncert v Sydney 4. března a dalších několik vstupenek na koncerty v Melbourne na 5. a 6. března.. Pro zájemce ještě uveďme, že v Sydney budou koncerty 3. a 4. března na sportovním stadiónu, v Melbourne pak 5. a 6. března v Melbourne Arena, v Adeleide 8. března na Adeleide Westlife Stadion a konečně v Perthu 10., 11. a 12. března v Perth Entertainment Center.
Teď, jestli se nemýlím, budete mít chvíli volno. Pojedete na ten ostrov, o kterém jsme četli?
A: Doufáme, že budeme mít trochu času po australském turné, ale uvidíme.
D: Když tam jedete, bydlíte tam v domech nebo v hotelích?
ABBA: (všichni se smějí)
Bj: No, to je jen takový malý ostrůvek – nějakých čtyřicet domů daleko od sebe. Máme tam obyčejné letní domky… Myslím, že nic podobného v Austrálii nemáte.
D: Co? Domy?
(smích)
Bj: Žijete v jeskyních, ne?
D: Přesně tak…
Co tam děláte? Jen odpočíváte nebo taky pracujete?
Be: Hodně píšeme, Björn a já, během léta, protože tam vládne taková uvolněná atmosféra a my se můžeme věnovat skládání tak dlouho, jak nám to vyhovuje.
D: Někde jsem četl, že písnička Ring Ring vznikla tam. Je to pravda?
Be: Já myslím, že jsme tam složili většinu věcí za poslední tři, čtyři roky.
Bj: Pamatuju se, že Ring Ring byla jedna z těch prvních… a my jsme ji nahráli na našem starém magnetofonu. Tehdy jsme si nemysleli, že by to mohl být celosvětový hit, jenže…
A: Fakt ne?
(smích)
D: Ring Ring jste skládali pro Eurovizi, že ano?
B a B: Ano.
D: Tak teď mám pár otázek týkajících se téhle soutěže. Dělal jsem si takový průzkum a dočetl jsem se, že účast v Eurovizi je tradičně něco jako „polibek smrti“ pro vítěze – že prostě vyhraje a upadne v zapomnění. Bojíte se toho?
Bj: Ne, od začátku jsme si věřili. Je pravda, že většina vítězů Eurovize je teď „mrtvá“ nebo „skoro mrtvá“, ale pro nás jako Švédy to byla obrovská šance, protože v té době Anglie a Státy kralovaly hudební scéně.
D: Hmmm, to mi připomíná, že jsem slyšel, že ačkoliv jste úspěšní v Evropě a Austrálii, ještě se vám nepodařilo prosadit se na lukrativním americkém a japonském trhu. Ale myslím, že to se teď radikálně změnilo. Nebo ne?
Be: Pokud jde o Japonsko, tak to vážně nevím, ale za poslední tři roky jsme měli šest nebo sedm singlů v americké hitparádě a právě teď je Dancing Queen na osmém místě a stoupá. A taky jsme před pár měsíci dostali zlatou desku za LP Greatest Hits. Takže to není tak zlé.
D: Vaše nové album Arrival také vyšlo v USA. Jak si vede?
Bj: Velmi dobře.
Be: Je na nějakém 38. místě po čtyřech týdnech. To je velmi dobré.
D: Když už máte takový úspěch v zemi, jako jsou USA, což je velmi důležitý hudební trh, přímo se nabízí myšlenka vystěhovat se ze Švédska někam jinam. Uvažujete o tom? Žili byste někde jinde?
F: Ne.
Be: Možná v Austrálii.
(smích)
F: Hrozně by se nám stýskalo po ostrůvcích. Víte, hodně to pro nás znamená.
D: Jaké tam máte momentálně počasí?
F: Je zima. Strašně mrzne.
Be: Metr sněhu v ulicích…
A: Měnil byste?
D: Ne, ani náhodou. Až mě mrazí. Ale vy možná máte rádi sníh, co já vím?
Bj: Já byl včera lyžovat – skvělé!
D: Vážně? Lyžujete všichni?
A: Ano… (B&B se smějí)
Bj a F: Někteří z nás.
D: Aha!
(smích)
Bj: Můžete hádat, kdo ne…
D: Nikdo na nikoho neukáže prstem… (směje se)
Ale teď tu mám něco, co asi hned tak někdo neví. A musím se vás na to zeptat. Když jsem o tom četl, musel jsem se smát. Vy jste si zvolili jméno ABBA jako kombinaci vašich iniciálů…
Be: To je pravda.
D: … a potom jeden z vás (nevím, kdo přesně) měl pochybnosti, jestli to je dobrý nápad, protože Abba je název známé továrny na rybí konzervy ve Švédsku. Co je na tom pravdy?
Bj a F: Ano, vážně to tak bylo.
(smích)
Bj: Museli jsme žádat o povolení a oni nám řekli: „Pokud nám nebudete dělat ostudu, budete nás dobře reprezentovat, tak O.K., nemám nic proti.“ A asi měli pocit, že jsme jejich podmínky splnili.
D: Říkali, že jste taky rybí konzerva, ne?
Bj: Tuňák!
(smích)
D: Což je trochu ironie, protože teď byste si mohli koupit celou tu továrnu.
Benny, ty jsi jednou řekl, že jsi nikdy nechodil do žádné hudební školy a dodal jsi, že hudba musí člověka bavit. Po tom, co všechno se v poslední době událo, je to stále zábava?
Be: Ano, samozřejmě. Myslím, že je to to nejlepší, co může člověka potkat – pracovat s tím, co ho nejvíc baví. A myslím, že když vás to přestane bavit, je čas skončit.
D: Hmmm… Tušili jste, že budete někdy tak nesmírně úspěšní?
B a B: Ne, vůbec ne.
Be: Skládáme a nahráváme už hezkou řádku let – všichni čtyři – a od začátku jsme to všechno dělali pro zábavu. Jen jsme chtěli vidět, co z toho vznikne. A tohle jsme nikdy nepředpokládali.
D: Je to neuvěřitelné. A máte tady spoustu příznivců, kteří vás tu rádi uvidí. Už jste se objevili v televizních pořadech v Holandsku, Norsku, Německu, Anglii, Finsku a v mnoha dalších zemích. Kolik jazyků vlastně ovládáte?
Be: Žádný.
F: Já umím trochu anglicky, něco německy a hodně švédsky.
D: Ano, to věřím.
Bj: Já trochu ovládám španělštinu, ale je to tak málo, že to ani nestojí za zmínku.
Be: To je fakt… (směje se)
D: (směje se) Á, možná se teď do sebe pustí. Počkejte minutku…
O.K. Jak často nahráváte a kdy dáte dohromady další album?
Bj: To ještě nevíme, je příliš brzy. Benny a já začneme psát po prázdninách, které budou po australském turné, a uvidíme, co z toho vzejde. Nelze určit přesné datum pro další album.
D: Hmmm. A jak často vám vyhovuje psát? Věnujete skládání přesně určenou dobu?
Be: Ano. Když se rozhodneme, že budeme psát pro nové album, sedneme k tomu a neskončíme, dokud nemáme hotovo.
D: A co tvoříte jako první? Hudbu nebo texty?
Be: Vždycky hudbu. Alespoň zatím to tak vždycky bylo.
D: A kdo píše většinu textů?
Bj: To není tak jednoduché. Nemáme to rozdělené, píšeme společně.
D: Dovolte jednu specifickou otázku – Ring Ring – čí to byl nápad a o čem to je?
Bj: Na to přišel Stig – na název i text. Potom jsme si usmysleli, že bychom to chtěli udělat v angličtině a že by bylo dobré požádat někoho slavného, jako je Neil Sedaka, aby to otextoval. Poslali jsme mu pásku. Jemu se písnička líbila a tak napsal slova.
D: Kdo to tam šeptá? Slyším vás mluvit, někdo tam šeptá…
F + ostatní mluví švédsky
Be: Vzpomínáte na „sedm tisíc“…?
D: Björne, uveď mě, prosím, do problému. S tou švédštinou jste mě dostali!
Bj: Jen jsme si vzpomněli na „Sedm tisíc šest set…“
A: (opravuje) „Sedm tisíc sedm set vidí šest skotských mužů.“
D: Vzpomínám si, že jsi to říkal v jedné televizní show. Můžeš to zopakovat?
Björn říká úžasný a nenapodobitelný švédský jazykolam, který Agnetha předtím řekla anglicky (následuje všeobecný smích)
D: Asi vám pomůžu s texty! Ne, zapomeňte na to. Myslím, že bych si na to ani netroufnul.
No a teď ještě pár otázek, než se rozloučíme. Björne a Agnetho, máte dceru Lindu – kolik jí je?
A: Zítra jí budou čtyři.
D: A už si uvědomuje, kdo jste?
(bouřlivý smích)
Bj: (směje se) To je legrační otázka!
A: Doufám, že ano. (směje se) No…
Bj: …dnes ráno mi řekla „tati“.
(bouřlivý smích a potlesk)
D: (směje se) Já jsem myslel, jestli ví, že jste umělci, objevujete se na scéně…
A: Ano, často se na nás dívá v televizi a ví, že jsme zpěváci, hrajeme ve skupině – určitě.
Bj: Hmmm, myslím, že když byla trochu menší, brala jako samozřejmost, že rodiče všech dětí se objevují v televizi.
D: Vážně?
(smích)
Bj: Takže je to normální. Ale teď si začíná uvědomovat, že všechno je trochu jinak.
D: Hmmm a teď ti druzí dva (obrátí se na Fridu a Bennyho). Chci se zeptat na něco osobního. Jste zasnoubeni sedm let…
Be: (váhavě) Ano…
F: Osm.
(smích)
D: Hodláte se někdy vzít?
F: To ne!
D: (směje se) Viděli jste, jak se na něj podívala? Jako by se ptala: „Jsi na to připravený?“
(smích)
F: Víte, nejsme si tím tak úplně jistí a ještě jsme ani neměli čas, takže…
D: Hmmm, chápu. Možná za dalších deset, dvanáct let…
F a Be: Ano.
D: O.K. Stig Anderson prohlásil, že švédská vláda si vás příliš necení a má k vám vlažný postoj. Proč to tak je?
Be: Ale takhle to přece vůbec není nebo ano? (obrátí se k ostatním)
Bj, A a F: Ne.
Be: Nečekáme od nikoho, že nám bude dávat zlaté medaile a podobně. To, co děláme, je naše práce a to je celé.
D: No, já doufám, že vás dokážou ocenit, protože tady je jen málo těch, kdo ne. Je rok skupiny ABBA a není den, abychom o vás nečetli v novinách, neslyšeli vaše nahrávky v rádiu a nemůžu ani vyjádřit, jak jsem vám vděčný za všechno, co děláte. Jste fajn a těším se, že se s vámi uvidím, až k nám přijedete.
ABBA: Díky. Díky moc.
D: Potěšení je na mé straně. Díky a nashle!