[Dejte mi! Dejte mi! Dejte mi! (Muže po půlnoci)]

 

Půl jedné
a já se dívám na pozdní pořad
sama ve svém bytě.
Nesnáším,
když musím trávit večer o samotě.
Podzimní vítr
vane za oknem,
rozhlížím se po pokoji
a přepadá mě úzkost
z přítmí kolem.
Nikde ani živá duše -
nikdo, kdo by slyšel mou prosbu.

Dejte mi, dejte mi, dejte mi
muže po půlnoci!
Pomůže mi někdo
zaplašit stíny?
Dejte mi, dejte mi, dejte mi
muže po půlnoci!
Proveďte mě temnotou
k úsvitu nového dne.

Filmové hvězdy
najdou druhý konec duhy
s předurčením zvítězit.
Je to tak jiné
než svět, v němž žiji.
Unavená z televize
otevírám okno
a zírám do noci.
Ale není tam nic k vidění,
nikdo na dohled.
Nikde ani živá duše -
nikdo, kdo by slyšel mou prosbu.

Dejte mi, dejte mi, dejte mi…