Překlad z muzikálu Kristina Från Duvemåla (1996)
(Královna prérie)
(Je Štědrý den ráno)
Harald: Děláš moc velký rámus!
Johan: To říkáš ty!
Märta: Vzbudíte maminku!
Karl Oskar:
No tak!
Přestaňte se hádat!
Přineste to sem!
Johan: Je těžká!
Karl Oskar: To zvládnete.
Märta: Tady je konvice.
Ulrika: Já vám taky pomůžu.
Dan: Jsi moc malá!
Karl Oskar: Podejte mi pánev!
Harald: Jestli ji najdu.
Märta: Jen si představte, jak bude maminka překvapená!
děti: Nebude věřit vlastním očím.
Karl Oskar:
Měla to dodnes těžké.
Tohle jí pomůže,
potřebuje to víc, než myslí.
Ulrika: Já ji vyleštím!
Dan: Jako kdybys to uměla.
Märta: Dejte jí prachovku!
Dan: Ne!
děti: Je krásná!
Harald: Jak se leskne!
Johan: Jen si představte, jak bude maminka překvapená!
děti:
Je to skoro jako kdyby celá kuchyně
zářila zvláštním světlem.
Člověk by uvěřil, že sami vánoční andělé
požehnali našemu domu.
Urozená a vznešená dáma
dosedla na trůn.
Královna prérie přišla a zůstane s námi.
Karl Oskar a děti:
Pánve, konvice, talíře a hrnky.
Tohle budou naše nejhezčí Vánoce.
(Kristina stojí ospale ve dveřích do pokoje)
Kristina:
Ale můj Bože...
To je nebeská nádhera!
Nikdy jsem neviděla krásnější kamna!
A jsou zaplacená, samozřejmě?!
Karl Oskar:
Královna prérie přišla a zůstane s námi.
Karl Oskar a děti:
Pánve, konvice, talíře a hrnky.
Bude radost tady oslavit Vánoce.
(Teď přicházejí hosté na vánoční oslavu)
Kristina: Drazí přátelé!
Karl Oskar: Vítejte!
Ulrika: To je počasí!
Danjel: Toho sněhu!
Karl Oskar: Vezmu vám kabáty.
Fina‑Kajsa: Mrznu!
Kristina: Tady je něco, co vás zahřeje.
Thomassen: Podívejte na ty hezké dívenky!
Abbot: To jsou krásná kamna, pane Nelsone!
Nöjd: Vím, že jsou tací, kteří mrznou ještě víc.
Fina‑Kajsa: Tady je jelení steak.
(Ulrika si všimne kamen)
Ulrika:
Ale co je tohle?
Člověk málem nevěří svým očím.
Karl Oskar:
Je vyrobená z nejlepší litiny, jaká existuje.
Kristina:
...Královna prérie, tak se jmenují má kamna.
Ulrika:
Je nádherná!
Fina‑Kajsa:
Máte mísu na ten steak?
Danjel:
Tohle je ti ke cti, Karl Oskare!
noví osadníci:
Je to skoro jako kdyby celá kuchyně
zářila zvláštním světlem.
Člověk by uvěřil, že sami vánoční andělé
požehnali tomuto domu.
ženy a děti:
Samaritán ji přitáhl do našeho domu,
aby nám pomáhala při každodenní práci a námaze.
noví osadníci:
Královna prérie přišla a zůstane.
Pánve, konvice, talíře a hrnky.
Bude radost tady oslavit Vánoce.
muži:
S takovou hostitelkou se člověk cítí
skoro jako pán.
ženy:
Ani na zámku v Kråkesjö
nemají taková kamna.
Fina-Kajsa a Abbott:
Královská vznešená osoba
byla dosazena na trůn.
noví osadníci:
Královna prérie přišla a zůstane.
Pánve, konvice, talíře a hrnky.
Bude radost tady oslavit Vánoce.
Karl Oskar:
Tady jsem svým vlastním pánem,
na své vlastní půdě,
tady můžu sám rozhodovat,
teď nemusím žádat o dovolení.
Nöjd:
Tvé půdě? Měl bych ti říct,
co mi pověděl jeden Indián.
Nemůžeš vlastnit půdu
a co nemůžeš vlastnit,
nemůžeš prodat ani koupit.
Takže země, na které stojíme
nepatří tobě.
Patří všem.
Karl Oskar:
Co to má znamenat? Stojíš tu
a říkáš, že tohle není můj pozemek.
Nöjd:
Všechno je kradené.
Ukradené Indiánům!
Karl Oskar:
Já jsem to tady koupil!
Za dolar a padesát centů za akr!
Nöjd:
Co jsi koupil bylo kradené!
Takže mluv opatrně o „své“ půdě!
Karl Oskar:
Řídil jsem se zákonem...
Nöjd:
...který se nevztahuje na Indiány!!
Indiáni byli donuceni vzdát se své země.
A za jakou cenu!
Jeden dolar za 20,000 akrů!
Jeden cent za 200 akrů!
Nelsone! Nelsone!
Můžeš mi políbit zadek.