Slyšíš ty bubny, Fernando?
Vzpomínám si na jednu podobnou hvězdnou noc kdysi dávno -
ve světle ohně, Fernando,
sis pro sebe zpíval píseň
a tiše brnkal na kytaru.
Slyšela jsem vzdálené bubny
a z dálky přicházel zvuk polnic.
A pak se blížil, Fernando -
zdálo se, že každá hodina, každá minuta trvá věčně.
Měla jsem takový strach, Fernando!
Byli jsme mladí a plní života
a ani jeden z nás nebyl připravený zemřít.
A nestydím se přiznat,
že hluk těch pušek a děl mě doháněl k pláči.

Té noci bylo něco ve vzduchu,
hvězdy byly jasné, Fernando.
Zářily pro tebe a pro mě,
pro svobodu, Fernando.
Ač jsme si nikdy nemysleli, že můžeme prohrát,
není čeho litovat.
Kdybych měla udělat to samé znovu,
udělala bych to, příteli Fernando.

Teď jsme staří a šedí, Fernando.
Už mnoho let jsem neviděla pušku v tvé ruce.
Slyšíš ty bubny, Fernando?
Pamatuješ tu osudnou noc,
kdy jsme překročili Rio Grande?
Vidím v tvých očích,
jak jsi byl hrdý na to, že můžeš bojovat za svobodu v této zemi.

Té noci bylo něco ve vzduchu…