The ABBA Wonder

Historie muzikálu Chess je skoro dramatičtější než jeho děj. Od počátku 80. let prodělal nespočetněkrát dějové i hudební úpravy, škrty a renovace. Kdyby byl dítětem, mohl by být Chess považován za neutišitelného vzteklouna, který je pro své rodiče noční můrou. Jeho téma – věčný boj mezi Sovětským Svazem a Západem – je dnes historií, ale na Baltu má přesto stále svůj význam.

 

Proč si producent Paavo Nogene vybral právě tento muzikál? Protože přes jeho bouřlivou historii jeho příběh a písně, zdá se, stále přitahují pozornost. „Muzikál přijelo shlédnout spousta lidí z celého světa. Kvůli jeho propojení se skupinou ABBA (Björn Ulvaeus a Benny Andersson napsali hudbu) si hodně diváků Chess oblíbilo,“ říká Nogene.

 

Scénář a texty napsal v roce 1984 Tim Rice – méně známý kolega Andrew Lloyd Webbera, spoluautor muzikálů „Evita,“ „Jesus Christ Superstar“ a „Joseph And The Amazing Technicolor Dream-coat“ (na textech se částečně podílel i Björn – pozn. red.). Téma, které Rice, Ulvaeus a Andersson zvolili, stěží vzbuzuje představu vzrušující podívané, přesto se jim povedlo zapracovat do příběhu o šachovém turnaje dramatičnost.

 

Chess se točí kolem rivality mezi dvěma hráči, Američanem a Rusem, na světovém šachovém šampionátu. Ta se ještě prohloubí, když se Američanova přítelkyně začne zajímat o jeho protivníka. Zápletka pokračuje a využívá milostný a šachový souboj jako živnou půdu pro motivy studené války. Původní verze měla premiéru v Londýně v roce 1986 a odehrálo se 1209 repríz. Písně z muzikálu byly vydány na singlech a z některých se staly hitparádové hity jak v Británii, tak ve Švédsku. (píseň I Know Him So Well vynesla Bennymu a Björnovi desátý britský No.1 singl – pozn. red.).

 

Úspěch však dostal první ránu, když se autoři pokusili uvést muzikál na Broadwayi. Pro nové publikum Chess přepsali a tím odstartovali dlouhou historii dramatických změn, které pronásledovaly muzikál jako kletba. V broadwayské verzi opustili původní koncept druhého dějství a napsali zcela nový příběh. Kritika muzikál ztrhala za dějovou roztěkanost a nevěrohodnost a muzikál na Broadwayi skončil fiaskem po pouhých osmi týdnech. Od té doby se Chess hrál jenom v regionálních divadlech v USA a v Evropě. Teď dostal opět novou podobu (tentokrát koncertní) a bude se hrát v estonštině v divadle Vanemuine ve městě Tartu.

 

Paavo Nogene tvrdí, že se rozhodl uvést Chess v Tartu na návrh samotného Tima Rice. „Tim Rice navštívil Tartu v roce 2002, když jsme hráli Evitu, a pak znovu rok nato, když jsme uvedli Aidu (autory jsou Tim Rice a Elton John) a pak ještě jednou v roce 2004 a to kvůli Jesus Christ Superstar. Po premiéře Aidy mi řekl, že by rád viděl, jak bychom zvládli Chess. V té době už jsme měli své plány pro sezónu 2004 i 2005, takže k Chessu se konečně dostáváme teď,“ říká Nogene.

 

Estonskou verzi režíruje Georg Malvius – Švéd, který není pro návštěvníky estonských divadel neznámý. V předešlých letech se podílel na více jak desítce muzikálů na Baltu i ve Skandinávii. Když se podíváme na jeho životopis, zdá se, že je jen málo muzikálů, které během své dlouhé kariéry nerežíroval.

 

Otázkou je, jestli Chess v estonštině, režírovaný Švédem, může zaujmout anglicky mluvící publikum. Paavo je přesvědčen, že může. „Pro turisty máme připravené titulky, takže každý bude textům rozumět,“ říká. Divadlo Vanemuine má pověst umělecké továrny a často uvádí muzikály, dramata, opery a taneční představení, což nutí člověka k otázce, jestli vlastně Tartu není hlavním kulturním městem Estonska, spíše než Talin. „Spousta obyvatel Talinu k nám pravidelně jezdí. Vlastně Chess se může z technických důvodů hrát jenom v Tartu. Divadlo Vanemuine má největší jeviště v celém Estonsku a navíc máme novou vysoce kvalitní osvětlovací a zvukovou techniku. Tartu je to jediné pravé místo pro Chess,“ vysvětluje Nogene.