The ABBA Wonder

Sven Mellander: Jste tu dnes večer proto, že slavíte desáté výročí.

 

Stina Dabrowski: Neslavili jste desáté výročí loni?

 

Björn: Ano, ale nemyslím, že to bylo správně. Ale ostatní o tom možná smýšlí jinak.

SM: Proč?

Bj: Ring Ring je vlastně naše první píseň – tehdy jsme se rozhodli pracovat společně. A s Bennym jsme tuhle píseň začali psát před deseti lety.

 

Benny: Na druhou stranu náš první singl People Need Love vyšel dříve. Už jsme spolupracovali jako Festfolket a dělali jsme kabaretní vystoupení v restauracích apod.

 

SM: A svůj singl jste vydali v USA jako…

Frida: …Björn & Benny & Svenska Flicka (Björn & Benny & švédská dívka)

 

Bj: To bylo v Japonsku…

 

SM: Ale se jménem ABBA jste poprvé přišli s písní Ring Ring…

 

F: Vážně?

 

Be: Jméno ABBA se poprvé objevilo s písní Waterloo v roce 1974.

 

F: Ano, to je pravda.

 

Be: Pracujeme společně už 11, vlastně skoro 12 let.

 

F: Mohlo by to být desáté, jedenácté nebo dvanácté výročí.

 

Bj: Je pochopitelné, že je někdo zmatený.

 

Be: Stejně jsme ještě nic neslavili.

 

SM: Nejvyšší čas, abyste začali.

 

SD: Tak, můžeme se teď ohlédnout za posledními deseti lety? Pusťte nám klip, ať vidíme, jak jste vypadali před deseti lety.

 

Be: Stejně jako dnes.

 

 

Agnetha: Ooooh…

 

SM: Proč jsi řekla „oooh“, Agnetho?

 

F: To jsem tam měla paruku?

 

Be: To je jeden z našich prvních videoklipů.

 

F: Natočili jsme čtyři klipy…

 

SM: Jaký je to pocit, vidět tyhle videoklipy?

 

A: Je to pocit jako o 7 let později.

 

 

F: To musí být z Austrálie?

 

Be: Ne, to je ve Stockholmu – Alexandra Disco.

 

F: Ach ano, máš pravdu.

 

Be: V tomhle klipu mi to víc slušelo.

 

Be: To je z našeho posledního turné.

 

SM: Když posloucháte tyhle písně, říkáte si: „Á, to je tahle a tahle a všechno to jsou hity“…?

 

Be: Nahráli jsme docela dost písní, které jsou pořád dobré.

 

SM: Umíte ještě texty?

 

A: Ano, hned se mi vybavují.

 

Bj: Nepamatuju si většinu z nich…

 

F: Když začnete zpívat, prostě jen pořád pokračujete a slova přicházejí automaticky.

 

Bj: Pořád ta samá slova dokola… (směje se)

 

SM: Která píseň Abby je nejlepší?

 

Be: To je těžké říct…

A: Každý z nás má rád jiné písně…

 

Be: Musíme nějaké vybrat?

 

SM: Prosím, zkuste to.

 

A: Moje oblíbená je The Winner Takes It All.

 

Be: Nemůžu vybrat jen jednu, ale souhlasím, že The Winner Takes It All je hodně dobrá.

 

SD: Během těch let s Abbou se muselo stát spoustu bláznivých věcí… Frido?

 

F: No, pamatuju si jednu hloupou příhodu, která se stala na turné – v kterém roce to bylo?…

 

Bj: 1977

 

F: Ano, 1977. Během koncertu jsme hráli minimuzikál, který trval asi 20 minut. Agnetha a já jsme střídaly kostýmy a měly jsme blond paruky. Když jsme se převlékaly, bylo to samozřejmě v hrozném chvatu. Před nasazením paruky jsme si musely stáhnout vlasy punčochou a pak upevnit paruku jehlami, aby seděla pevně na hlavě. Byl to ale takový fofr, že jsem to nestihla. Takže pak jsme měly takový rockovější výstup, tančily jsme a házely hlavami a… moje paruka přistála na podlaze. Pro obecenstvo to nebyl moc pěkný pohled vidět mě bez vlasů, s punčochou na hlavě. Tak jsem se rychle snažila nasadit paruku zpátky, ale v tom spěchu jsem si ji nasadila obráceně… (směje se)

SM: Bylo vůbec možné po takové příhodě pokračovat?

 

Bj: Museli jsme, ale smáli jsme se.

 

Be: Snažili jsme se tímhle muzikálem vytvořit zvláštní atmosféru, ale po tomhle to bylo zhola nemožné.

 

SM: OK. Tak teď zas něco z jiného soudku. Frida letos natočila sólové album a chlapci plánují muzikál. Řekněte nám o tom něco.

 

Be: Mluvili jsme o tom už mnoho let.

 

Bj: Jeden novinář mi před pár dny řekl: „Našel jsem článek z roku 1970, v kterém říkáte, že chcete napsat muzikál…“ Ale teď je to doopravdy. Jsme v kontaktu s Timem Ricem. Třikrát jsme se s ním setkali.

 

SM: Nemáte z takového velkého projektu strach?

 

Be: Ne, vůbec. Myslím, že my tři to zvládneme.

 

SM: Jak dlouho může trvat napsání muzikálu?

 

Bj: To nevíme. Je velmi těžké to odhadnout. Může nás nakopnout inspirace a půjde to rychle. Ale taky nám to může trvat velmi dlouho.

 

Be: Udělat album Abby nám zabere rok (včetně prázdnin a dalších věcí). Tohle bude dvojalbum, takže spousta práce…

 

SM: Ale máme tu ještě něco, co je „horké“ právě teď. Benny, pustil bys video?

 

 

SM: Nemáte rádi tradiční nudné otázky, které jste dostali už tisíckrát. Takže bych vám rád dal jednu takovou. Kdy ABBA skončí? (všichni se smějí, ale nikdo neodpoví)

 

Bj: No, na to se nás všichni pořád ptají.

 

SD: Dobře, jaká je nejhloupější otázka, kterou jste kdy dostali?

 

Be: Bylo to na MIDEM (Marché international de l'édition musicale – Světový hudební veletrh - pozn. překl.) v Cannes před pár lety. Dostali jsme dvě hloupé otázky po sobě. První byla: „Máte rádi hudbu, ano – ne?“ (směje se). A druhá: „Jak uděláte hit?“

 

F: Začala jsem se smát a musela jsem odejít.

 

Bj: Rozčílilo tě to.

 

F: Ano, taky mě to rozčílilo.

 

SD: Vaše sny se pravděpodobně splnily. Jste bohatí a slavní a velmi úspěšní. Ale je ještě něco, o čem sníte?

 

Bj: No, já nevím.

 

Be: Mám ještě spoustu ambicí. Ale nevím, jestli mám sny.

 

Bj: Určitě, člověk chce dělat svou práci lépe a lépe. Samozřejmě sníme o úspěchu.

 

F: Ty možná ne (k Bennymu). Ty jsi byl úspěšný úplně od začátku s Hep Stars.

 

SM: A co materiální sny?

 

A: Hmm, jaképak sny? Když se podívám zpátky na těch našich deset let, stěží v nich nacházím nějaké kouzlo. Byla to celou dobu zatraceně těžká dřina.

 

F: Jistě, když máte peníze, můžete si koupit co chcete, ale musíte se s tím naučit žít.  Pak si uvědomíte, že jsou důležitější věci než peníze. Začnete přemýšlet „kdo jsem a co chci?“ Přemýšlíte o své práci, chcete být lepší a lepší a to je to nejdůležitější.

 

Bj: Nejlepší věc, kterou znám, je hudba. Ta je nejdůležitější. Dokážu žít bez limuzín ale ne bez hudby, protože je to pro mě pořád obrovská radost. Štěstí se může skládat z malých věcí, jako je třeba chvíle strávená společně s dětmi a tak dále.

 

A: Jak stárnete, nejdůležitějším se pro vás stává to, že vy a vaše děti jste zdraví, že máte kolem sebe přírodu a čerstvý vzduch, který můžete dýchat.

 

SM: Nebylo to jen 10 let s Abbou, ale taky jste o 10 let starší…

 

A: Člověk není šťastnější, že žije v dvakrát tak velkém bytě.

 

Be: …ani, že stárne…

 

A: Ne, to vůbec… ale že se stává moudřejší. A má víc harmonie…

 

F: To si nemyslím. Jednou jsi dole, jednou nahoře… Ale člověk začne přemýšlet o svém životě jiným způsobem.

 

A: To je ale stejné pro všechny lidi, nejen pro nás, kdo jsme úspěšní.

 

Be: Víš to určitě?

 

SD: Ale vy se stejně vymykáte. V jednom rozhovoru se vás ptali, jaké to je pracovat s Abbou. Björn řekl, že to je úžasné, protože nemusíte při práci dělat kompromisy. Agnetha a Frida řekly, že pracovat s Abbou je úžasné, protože se při tom hodně naučily.

 

Bj: Myslím, že teď mluvíme o dvou odlišných věcech. Tím myslím, že když jsem hrál s Hootenanny Singers, musel jsem dělat kompromisy v jednom kuse. Nemohli jsme odehrát celý koncert jeden večer, protože nebylo dost času, a nemohli jsme po hudební stránce dělat, co jsme chtěli z nějakých důvodů atd. atd.

 

F: No, já to vidím jinak. Já a Agnetha, když jsme přišly do studia jako zpěvačky, jsme musely dělat kompromisy, když jsme zpívaly písně Bennyho a Björna, protože oni jako skladatelé měli od začátku jasnou představu o dané písni. Takže i když by člověk chtěl možná dělat něco víc z pozice zpěváka, prostě nemohl a musel ustoupit.

 

A: Na druhou stranu jsme mohli těm písním dát něco, na co Björn s Bennym nepomysleli.

 

Bj: Rozhodně.

 

SD: Nemá to nic dělat s tím, že jste ženy?

 

A: Rozhodně ne. Ne v tomto případě.

 

Be: Ani trochu. Samozřejmě máme jasnou představu o tom, co chceme vytvořit. Björn a já začínáme pracovat s písní dlouho předtím, než děvčata přijdou do studia, takže je docela přirozené, že to funguje tímhle způsobem.

 

F: Kluci přesně vědí, jak chtějí, abychom danou píseň zazpívaly.

 

SD: Přesto, muži a ženy jsou odlišní. Po rozvodu ženám trvá 7 let, než se znovu vdají, ale mužům jen jeden rok, než se ožení.

 

Bj: To je pravda?

 

F: Myslím, že muži mají strach být sami.

 

Be: Já myslím, že není dost dobrých mužů…

 

A: Souhlasím, muži se bojí žít sami.

 

Bj: Já byl sám jen jeden týden… to byl strašný týden!

 

SM: Teď nám můžete trochu zazpívat…

 

A: Ano, to uděláme!

 

 

SM: Zazpíváte nám ještě jednu píseň – Under Attack – ale předtím se budete ještě muset utkat s naším otázkovým robotem.. Benny

 

Otázka pro Bennyho: Máš nějaké komplexy?

 

Be: Björn má, mohl by o tom promluvit…

 

SM: Ty nemáš žádné?

 

Be: Myslím, že ne. Možná nějaké obchodní problémy… ne, nevím.

 

SM: Dobrá. Teď Björn.

 

Otázka pro Björna: Kým jsi chtěl být jako malé dítě?

 

F: Ty’s byl někdy malé dítě?

 

Bj: Ano. Předpokládám, že jsem chtěl být od raného dětství popovou hvězdou. Pravděpodobně jsem snil i o tom, že budu strojvedoucím nebo něčím takovým. Stačí to?

 

SM: Stačí. Takže Agnetha…

 

A: To bude určitě hrozně těžké.

 

SM: Tady nemáme těžké otázky.

 

Otázka pro Agnethu: Koho nejvíc obdivujete?

 

A: Teď? (přemýšlí, Frida ukazuje na sebe, ale Agnetha předstírá, že to nevidí). Sebe!

 

F: To je typická Agnetha! (směje se)

 

Otázka pro Fridu: Které vynálezy znamenají pro člověka nejvíc?

 

F: Telefon, rádio, letadla, televize, kuchyňské přístroje…

 

SM: To stačí, díky.