(Domov)

 

Vzpomínám si na jeden den na moři,
kdy jsme potkali loď.
Stála jsem a dívala se za ní;
na zádi vlál prapor,
třepetala se tam švédská vlajka.
Pomyslela jsem si,
že ti muži a ženy na palubě se vracejí –
zatímco my jsme pluli pryč,
oni pluli domů.

děti:

Domov,
kde je náš domov?

Zná někdo odpověď?

Je letní slunovrat
a tančí se

 

s matkou a otcem.

Místo, kde bych měla klid,
kam by nic neproniklo,
chci vlastní domov
pro sebe a svého manžela
a pro naše malé.
Myslím na to, jak budu konečně
odpočívat a spát ve vlastní posteli.

Kristina k Johanovi:

Ano, vezmu tě na místo,
kde budeš moct zůstat –
už brzy přijdeš domů.

vystěhovalci:
Domov,
kde je náš domov?

Zná někdo odpověď?

Je letní slunovrat
a tančí se

 

s matkou a otcem.

Cesta, kterou jsme se dali,
nás vede pryč,
nikdy zpátky.

Kristina a vystěhovalci:
Domov,
kde je náš domov?

Kdo nám odpoví?

Kristina k Johanovi:

Ano, vezmu tě na místo,
kde budeš moct zůstat –
už brzy přijdeš domů.