Frida: ABBA je aktivní už deset let a já jsem tak nějak začala mít pocit, že jsem zabředla do určitého stereotypu. Vzhledem k tomu, že můj život se v jiných ohledech změnil, cítím, že je nutné změnit i hudební stránku svého života, protože hudbou žiju.
Phil: Když jsem poprvé začal spolupracovat s Fridou, měl jsem z ní tak trochu respekt. Víte, ať už máte Abbu rádi nebo ne – mně se líbí některé jejich ranné nahrávky, i když jsem se nikdy nepovažoval za jejich fanouška – ale když tam tak Frida stála, měla kolem sebe takovou auru, protože člověk si uvědomuje, jakou sílu ta skupina měla.
Frida: Vzpomínám si, že první týden jsem byla docela nervózní, protože šlo o můj první projekt mimo Abbu a všichni ti lidé byli pro mě noví. S Philem jsem se předtím setkala jen dvakrát a ostatní jsem neznala vůbec, takže jsem byla velmi, velmi napjatá a nervózní. Brzy jsem ale poznala, že je to skupinka velice milých lidí a po týdnu jsme si to už opravdu užívali. Panovala velmi uvolněná a příjemná atmosféra. Strašně se mi líbilo pracovat společně s Philovými muzikanty. Byli ke mně tak přátelští a milí – úplně všichni.
Phil: První dva nebo tři týdny ve studiu se všichni pořád jen smáli a to bylo velice důležité – každý z nás se tak nějak uvolnil. Nebyl problém říct, že něco je mizerné, protože všichni se hodně nasmáli. Takže pokud něco opravdu bylo mizerné, nevznikalo kvůli tomu napětí nebo negativní atmosféra, jako že to člověk nemůže říct.
Frida: Myslím, že velký význam mělo to, že Phil prošel rozvodem stejně jako já před rokem, a to inspirovalo hodně písní na jeho albu „Face Value.“ Silně jsem cítila s jeho texty… mám na mysli, že měly hodně společného s tím, jak jsem se cítila já osobně. Věděla jsem, že máme něco společného – jak hudebně, tak po stránce životních zkušeností.
Phil: Mám dojem, že Frida byla v rozvodu tou raněnou stranou, stejně jako jsem byl já ve svém rozvodu. Frida se včera zmínila, že asi osm měsíců mé album ne jen poslouchala, ale opravdu mu naslouchala. A to v ní, myslím, rozezvučelo pár strun.
Frida: Bylo to jiné, že natáčet desku s Abbou. Björn a Benny vždycky nahráli doprovod a potom jsme já s Agnethou natočily vokály. Tentokrát jsem byla ve studiu s kapelou ve dne v noci šest týdnů a nacvičovala jsem s nimi každou píseň předtím, než jsme vůbec začali nahrávat. V mnoha ohledech to bylo jednodušší, než práce s Abbou. Tohle byl MŮJ projekt a věděla jsem přesně, co chci – nebylo potřeba dělat kompromisy. Můžu upřímně říct, že o výsledku naší práce nemám nejmenší pochyby.
Phil: Zpočátku byla Frida velice nejistá, protože když dělala s Abbou, Björn a Benny jí vždycky přesně řekli, co po ní chtějí. Trochu jsem píchnul do vosího hnízda, protože Stig Anderson chtěl na albu mít jednu píseň od Bennyho a Björna – píseň, která ještě ani nebyla napsaná – protože chtěl tu desku udržet „v rodině.“ Já jsem mu řekl: „No, podívejte, ta písnička ještě ani není napsaná a my ji nenahrajeme, pokud se nám nebude líbit. Není to předem rozhodnutá záležitost.“ A Frida říkala: „Přesně tak. Přesně tak.“ Myslím, že s tímhle prvním albem Frida nabrala spoustu síly a je schopná nenechat si říkat, co má dělat. Já jsem jí prostě řekl: „Ty na tom děláš. Je to tvoje album. Zpívej, jak chceš…“
Frida: Tohle album je prostě Frida. Mám ho ráda. Je to MOJE album. Skrze něj, doufám, mě lidi budou moci poznat lépe, než kdyby poslouchali jen desky Abby.