Benny a Björn o Kristině pro Daily Telegraph
Autor: Michal <(at)>, Téma: O čem se píše..., Zdroj: www.dailytelegraph.co.uk, www.icethesite.com, Vydáno dne: 15. 03. 2010Paul Clements z Daily Telegraph se sešel v Londýně s Bennym a Björnem, aby společně probrali muzikál Kristina Från Duvemåla, jehož anglická verze zazní na jediném evropském koncertě v londýnské Royal Albert Hall 14. dubna 2010.
Benny Andersson a Björn Ulvaeus, dvě B ze skupiny ABBA, se baví o fotbale, nijak nadšení ze švédského výkonu v přátelském utkání proti Walesu minulý týden ve Swansea, přestože jejich národní tým vyhrál 1:0.
„Nebyli jsme dobří,“ říká Benny s typickou švédskou ironií, „ale oni byli ještě horší.“
Díky rekordy lámajícímu muzikálu Mamma Mia! jsou dnes Benny s Björnem, oba zasloužilí šedesátníci, pravděpodobně stejně známí, jako byli v 70. letech v době největší slávy skupiny ABBA. Ale dnes jsou tady v kavárně Royal Albert Hall proto, aby mluvili o svém dalším, úplně odlišném muzikálu – Kristině, který měl premiéru ve Švédsku v roce 1995, a teď, poněkud opožděně, byl přeložen pro anglicky hovořící publikum.
Slavný textař Herbert Kretzmer, který je spoluautorem muzikálu Bídníci, epického díla, které má s Kristinou mnoho společného, se zapojil do překladu, aby texty „doladil“ pro Broadway. Po dvou podzimních koncertech v Carnegie Hall, jejichž záznam vyjde už zanedlouho na CD, bude mít toto dílo svou britskou premiéru na jediném koncertě příští měsíc v Royal Albert Hall. Ať ve švédštině nebo v angličtině, tento muzikál je na hony vzdálený předchozím autorským počinům pánů Anderssona a Ulvaeuse.
Pod původním názvem Kristina Från Duvemåla se skrývá ambiciózní adaptace historického románu Vystěhovalci, tetralogie od Vilhelma Moberga, jednoho z nejváženějších švédských spisovatelů. Sleduje těžké osudy chudé švédské rodiny, která se pokouší začít nový život v Minnesotě.
Na rozdíl od filmové verze Mobergova románu ze sedmdesátých let, v níž hrál hlavu rodiny Max von Sydow, Bennyho a Björnův muzikál se točí především okolo Kristiny, vyrovnané a velmi zbožné matky od rodiny. Strasti a utrpení, které zažije na cestě za lepším životem – od zavšivení na transatlantické plavbě po mnohočetné potraty – nakonec vedou k tomu, že zapochybuje o existenci Boha. Typicky švédské.
Díky bohatosti námětů (od prostituce a zlaté horečky až po dvojjazyčný gag o prdu v jedné z odlehčenějších písní) a téměř wágnerovské délce (v původní podobě téměř čtyři hodiny), na své dílo Benny nahlíží jako na něco víc, než jen průměrný westendový muzikál. „Považuji to za operu,“ říká, aniž by to znělo namyšleně.
Přirozeně je muzikál psaný téměř výhradně pro orchestr s obrovským sborem, přestože tu a tam zazní i elektrická kytara, ojedinělý severský lidový motiv nebo Bennyho typické klavírní riffy, které jsou více než náznakem „popery“. Anglická verze je naštěstí podstatně zkrácená. „Teď, když jsme se dostali na tři a půl hodiny, je podle mě skoro až moc krátká,“ říká Benny.
Když skládali hity pro Abbu, seděli společně u klavíru. Na Kristině pracoval každý sám - Benny skládal hudbu a Björn psal texty. To do jisté míry vysvětluje, proč jim dokončení trvalo pět let.
„Velkou část jsme také napsali při zkouškách,“ přiznává Björn, jehož k převedení čtyř románů do divadelní podoby tlačil termín premiéry. „S Abbou nám nikdo nedýchal na záda. Tady zpěváci nacvičovali, zatímco já jsem dopisoval poslední texty. To byl docela nervák.“
Navzdory pesimistickému tématu zazní v Kristině nespočet neodolatelných melodií. Traduje se, že když Andrew Lloyd Weber poprvé slyšel tento muzikál, prohlásil, že by si přál, aby ho býval napsal on.
„Opravdu nemůžete srovnávat Abbu s Kristinou,“ říká Benny. „Jsou velice odlišné jak v kompozičním tak emočním smyslu. Ale jsem na obojí stejně hrdý.“
Björn s Bennym měli silný osobní důvod představit Kristinu anglickému publiku. „Udělali jsme anglickou verzi,“ vysvětluje Benny, „jen abychom měli možnost říct: ‚Tak tady máte Mamma Mia! – na Broadwayi i West Endu – a tohle je zase Kristina a nemají vůbec nic společného, skutečně, až na to, že je napsali stejní dva chlápci.‘ A to je dobrý pocit.“
ABBA nikdy v Americe skutečně neprorazila – v hitparádě Billboard se dostali na první místo jen jednou s Dancing Queen a kritikou strhaná broadwayská verze jejich muzikálu Chess z roku 1988 se počítá mezi Bennyho a Björnovy největší neúspěchy. Ale díky Mamma Mia! se to změnilo. Benny dnes s úsměvem říká: „Myslím, že jsme konečně dobyli USA.“ Jestli potřebujete důkaz, skupina bude tento měsíc v New Yorku uvedena do Rock’n’Rollové síně slávy.
„Není to úžasné?“ říká Benny. „Nevím, co to přesně znamená, ale lichotí mi to. Zařadíme se po bok Little Richarda a Chucka Berryho a Elvise Presleyho a Paula McCartneyho, takže to není zlé. Jsme jediná neanglická a neamerická skupina, která to dokázala. Ale nikdy jsme nedělali rock and roll. Kristina je na míle vzdálená rock and rollu.“
Koncert muzikálu Kristina se uskuteční v londýnské Royal Albert Hall 14. Dubna. Podrobnosti najdete na stránkách http://www.kristinathemusical.com/. Soundtrack (záznam koncertů z Carnegie Hall – pozn. red.) vyjde u společnosti Decca Records 12. dubna.
„Nebyli jsme dobří,“ říká Benny s typickou švédskou ironií, „ale oni byli ještě horší.“
Díky rekordy lámajícímu muzikálu Mamma Mia! jsou dnes Benny s Björnem, oba zasloužilí šedesátníci, pravděpodobně stejně známí, jako byli v 70. letech v době největší slávy skupiny ABBA. Ale dnes jsou tady v kavárně Royal Albert Hall proto, aby mluvili o svém dalším, úplně odlišném muzikálu – Kristině, který měl premiéru ve Švédsku v roce 1995, a teď, poněkud opožděně, byl přeložen pro anglicky hovořící publikum.
Slavný textař Herbert Kretzmer, který je spoluautorem muzikálu Bídníci, epického díla, které má s Kristinou mnoho společného, se zapojil do překladu, aby texty „doladil“ pro Broadway. Po dvou podzimních koncertech v Carnegie Hall, jejichž záznam vyjde už zanedlouho na CD, bude mít toto dílo svou britskou premiéru na jediném koncertě příští měsíc v Royal Albert Hall. Ať ve švédštině nebo v angličtině, tento muzikál je na hony vzdálený předchozím autorským počinům pánů Anderssona a Ulvaeuse.
Pod původním názvem Kristina Från Duvemåla se skrývá ambiciózní adaptace historického románu Vystěhovalci, tetralogie od Vilhelma Moberga, jednoho z nejváženějších švédských spisovatelů. Sleduje těžké osudy chudé švédské rodiny, která se pokouší začít nový život v Minnesotě.
Na rozdíl od filmové verze Mobergova románu ze sedmdesátých let, v níž hrál hlavu rodiny Max von Sydow, Bennyho a Björnův muzikál se točí především okolo Kristiny, vyrovnané a velmi zbožné matky od rodiny. Strasti a utrpení, které zažije na cestě za lepším životem – od zavšivení na transatlantické plavbě po mnohočetné potraty – nakonec vedou k tomu, že zapochybuje o existenci Boha. Typicky švédské.
Díky bohatosti námětů (od prostituce a zlaté horečky až po dvojjazyčný gag o prdu v jedné z odlehčenějších písní) a téměř wágnerovské délce (v původní podobě téměř čtyři hodiny), na své dílo Benny nahlíží jako na něco víc, než jen průměrný westendový muzikál. „Považuji to za operu,“ říká, aniž by to znělo namyšleně.
Přirozeně je muzikál psaný téměř výhradně pro orchestr s obrovským sborem, přestože tu a tam zazní i elektrická kytara, ojedinělý severský lidový motiv nebo Bennyho typické klavírní riffy, které jsou více než náznakem „popery“. Anglická verze je naštěstí podstatně zkrácená. „Teď, když jsme se dostali na tři a půl hodiny, je podle mě skoro až moc krátká,“ říká Benny.
Když skládali hity pro Abbu, seděli společně u klavíru. Na Kristině pracoval každý sám - Benny skládal hudbu a Björn psal texty. To do jisté míry vysvětluje, proč jim dokončení trvalo pět let.
„Velkou část jsme také napsali při zkouškách,“ přiznává Björn, jehož k převedení čtyř románů do divadelní podoby tlačil termín premiéry. „S Abbou nám nikdo nedýchal na záda. Tady zpěváci nacvičovali, zatímco já jsem dopisoval poslední texty. To byl docela nervák.“
Navzdory pesimistickému tématu zazní v Kristině nespočet neodolatelných melodií. Traduje se, že když Andrew Lloyd Weber poprvé slyšel tento muzikál, prohlásil, že by si přál, aby ho býval napsal on.
„Opravdu nemůžete srovnávat Abbu s Kristinou,“ říká Benny. „Jsou velice odlišné jak v kompozičním tak emočním smyslu. Ale jsem na obojí stejně hrdý.“
Björn s Bennym měli silný osobní důvod představit Kristinu anglickému publiku. „Udělali jsme anglickou verzi,“ vysvětluje Benny, „jen abychom měli možnost říct: ‚Tak tady máte Mamma Mia! – na Broadwayi i West Endu – a tohle je zase Kristina a nemají vůbec nic společného, skutečně, až na to, že je napsali stejní dva chlápci.‘ A to je dobrý pocit.“
ABBA nikdy v Americe skutečně neprorazila – v hitparádě Billboard se dostali na první místo jen jednou s Dancing Queen a kritikou strhaná broadwayská verze jejich muzikálu Chess z roku 1988 se počítá mezi Bennyho a Björnovy největší neúspěchy. Ale díky Mamma Mia! se to změnilo. Benny dnes s úsměvem říká: „Myslím, že jsme konečně dobyli USA.“ Jestli potřebujete důkaz, skupina bude tento měsíc v New Yorku uvedena do Rock’n’Rollové síně slávy.
„Není to úžasné?“ říká Benny. „Nevím, co to přesně znamená, ale lichotí mi to. Zařadíme se po bok Little Richarda a Chucka Berryho a Elvise Presleyho a Paula McCartneyho, takže to není zlé. Jsme jediná neanglická a neamerická skupina, která to dokázala. Ale nikdy jsme nedělali rock and roll. Kristina je na míle vzdálená rock and rollu.“
Koncert muzikálu Kristina se uskuteční v londýnské Royal Albert Hall 14. Dubna. Podrobnosti najdete na stránkách http://www.kristinathemusical.com/. Soundtrack (záznam koncertů z Carnegie Hall – pozn. red.) vyjde u společnosti Decca Records 12. dubna.