(Jako vrabec)

 

Jako vrabec v mých dlaních,
pták, který nemá hnízdo,
měl jsi strach a zůstal jsi
tady u mě. Zahřála jsem tě
svým životem, když ti byla zima.

Jako vrabec v mých dlaních,
pták, který si stavěl hnízdo,
našel jsi bezpečí a zůstal jsi
tady se mnou a zahřál jsi mě
svým životem, když mi byla zima.

Té zimy jsem byla velká a silná.
Byla jsem tvou loukou, tvým územím.
Vynesla jsem tě vysoko a tys byl rád.
A vyrostl jsi a osamostatnil se.

Jako vrabec v mých dlaních,
které byly klecí místo hnízdem.
Získal jsi volnost? To já ne.
Při vzpomínce na ten krásný den,
kdy jsi odletěl, je mi do pláče.