(Vši)

 

Obviňuje mě! Řekla,
že jsem zavšivila naši loď.
Slyšte! Říká,
že mám na sobě parazity, to je lež!
Ale ona sama je plná vší.
Pros o odpuštění!
Pros na kolenou!

 

Já že mám padnout na kolena před tebou?!
To bych radši padla na kolena
před Pánem Zla, než před tebou!

 

Slyšeli jste? Rouhala se!

 

Moje milé, uklidněte se.

 

Odvolá všechno!
Neviděla jsem veš
na svém těle, kam mi paměť sahá.

Dřív, ve světě, se stalo,
že jsem byla hříšnou ženou.
Ale později jsem se znovu zrodila.
Skrze Krista jsem svobodná!
Ježíš nemá vši!

 

Ježíš nemá vši.

 

Každý učedník byl čistý.

 

Až na jednu výjimku…

 

Jidáše, zrádce.

 

Nikdo neví, jestli je to pravda.

 

Nemůžu za něj odpovědět.

 

Určitě byl plný vší.

 

Odhalím svou nahotu.
Opravdu dokážu,
že na sobě nemám
jedinou malou vešku.

 

Zbláznila ses?
Budeš zahanbovat ostatní ženy,
ty stará děvko?!

 

Ty’s mě obvinila, Kristino.

 

Nemáš kousek studu v těle!

 

Co se vší týče...
Má smysl se kvůli tomu hádat? Co?
Jak vůbec vznikly vši?

Pověst praví,
že náš Pán jedné noci
sestoupil na zem a tam potkal muže,
který se plazil a žebral.

 

Co řekl náš Pán?

 

Řekl: „Můžeš si sám pomoct,
pokud se zřekneš
života v lenosti.“
„Ne, to nedokážu,“
řekl žebrák.

 

Hleďte, bylo ještě hůř!

 

„Teď poslouchej, ty kůže líná.
Dám ti něco na práci.“
Bůh vzal hrst písku
a hodil ho na žebráka.

Fina-Kajsa a spolupasažéři:

Zrnka písku se změnila ve vši
ano, v mnoho tisíc,
protože tak náš Pán stvořil vši.

Tak měl žebrák co dělat –
drbání a vybírání vší se stalo náplní jeho života.

 

Teď slyšte Ingu-Lenu!
Viděla’s na mě nějakou veš?
Našla’s alespoň
jednu zoufalou malou vešku?

 

Nemáš na sobě jedinou veš.

 

Vidíte! Všichni jste to slyšeli!
Pros o odpuštění!
Pros na kolenou!

 

To nikdy! Slyšíš?
To radši skočím do moře!

 

Teď můžete vzájemně odhalit
svou nahotu – ty a tvůj manžel.
Vyberte si navzájem vši.
Slyšela’s, že já žádné nemám.
Pros o odpuštění!

 

Mám žádat o milost tebe,
ty stará hříšnice?!

 

Jestli přede mnou nepadneš na kolena, přísahám,
že ti vyškrábu oči, ty malá namyšlená puritánko!

 

Mluvíš hrubě a zle, tak jako vždycky,
ale já se tě nebojím, a...

 

Nemáš kousek studu v těle!

 

Můžou se taky dát na chleba
a podat nemocnému,
který ztratil chuť k jídlu,
a ta se mu hned vrátí.
Ano, vši někdy chutnají
jako malé, malinké cukroví.
Když do ní
člověk kousne, slyší, jak to křupne.

 

Je to, co říkáš, pravda?

 

Říkám vám, že vši zahánějí hlad.

 

Švédsko na tom teď není dobře.

 

Dokonce už i vši začínají emigrovat.

 

Mnozí si pletou vši s blechami,
ale veš neumí skákat.
Vši!

 

Jen tiše sedí a saje...

 

Kdo říká, že vši umějí skákat, je lhář.

 

Vším se také často říká „pippa“

 

Takový neřád se snaží upláchnout.

 

Člověk se snadno stane žebrákem,
skončí bez střechy nad hlavou a bez jídla.
Teď budeme volní.
Škráby, křupy, křupy, škráby...

Vši!