Překlad z muzikálu Kristina Från Duvemåla (1996)
(Neděle v Battery Parku)
Arvid:
Zahlédli Ameriku!
(nejisté, váhavé a vrávoravé jsou první kroky přistěhovalců na americké půdě)
procházející se Američané:
Dobrý den! Jak se máte?
Je nádherný den
tady v Battery Parku.
Dokonalý, nemyslíte?
Máte se dobře, jak vidíme.
Rádi vás zase vidíme
po tak dlouhé době.
Brzy nashledanou, příteli.
To jsou nádherné šaty!
Je vaše matka v pořádku?
Včera večer na koncertě
nevypadala moc dobře.
To je starosta, ano tamhle.
Schovává svou ženu
kvůli penězům, o které přišel.
Všichni jsme vyšli na procházku
bez zvláštního cíle
v neděli do Battery Parku.
Danjel:
Před Tebou, Pane, se plazím v prachu.
Děkuji Ti za všechno utrpení, které jsi na nás seslal.
Odpusť mi, Otče, odpusť, že jsem zhřešil pýchou.
Fina-Kajsa:
Anders, můj syn, v Americe zbohatnul.
Má dům, svůj vlastní domov.
A bude mít brus. Jemine, nevěřila jsem,
že se sem někdy dostaneme.
Robert:
Podívej, Arvide, támhleta loď popluje
do Kalifornie na zlatá pole. Jen si to představ, Arvide –
rýžovat zlato a zbohatnout!
Ze všech lodí tady v přístavu je „Angelica“ jediná,
se kterou bych chtěl plout.
procházející se Američané:
Dobrý den! Jak se máte?
Je nádherný den
tady v Battery Parku.
Podívejte, kdo přichází!
Přestože je pan Clark bohatý,
vede mizerný život
pod pantoflem
své mexické ženy.
Máte se dobře, jak vidíme.
Rádi vás zase vidíme
po tak dlouhé době.
Brzy nashledanou příteli!
Hleďte, sám starosta
poklonkuje panu Clarkovi.
To je pohled, který stojí za to,
když jdeme na procházku
bez zvláštního cíle
v neděli do Battery Parku.
manželky přistěhovalců:
Podívejte ty šaty
a ty klobouky!
A sukně těch žen
jsou mimořádně krásné.
přistěhovalci:
Ta řeč je úplně pokroucená,
nerozumíme ani slovu.
Mluví snad o nás?
Člověk tu stojí jako ovce –
pomalý a hloupý,
bezmocný a němý.