(Jedna malá lež)

 

Slyším řádky z telegramu,
jak mi bzučí v hlavě.
Musím je vytěsnit,
uši tisknu k zemi.
Ale snažím se vstát
a narovnat se,
zapomenout na své pochyby,
protože bych nesnesla tě ztratit.
Jsi jediný, na kom mi záleží,
ale nedokážu nevnímat, co se povídá.
Zavírám oči, abych neviděla, protože

Jedna malá lež může urazit dlouhou cestu.
Jedna malá lež může urazit dlouhou cestu.
Naučila bych se jednou zase důvěřovat?

Chci se zeptat, ale jazyk mám jak svázaný,
když hádám odpověď.
Kdyby ses ode mě odvrátil,
vím, že bych tam zůstala stát navždy,
lapená v čase větou,
kterou jsem chtěla, abys popřel.
A ty by ses smál a smál, dokud bych se nerozplakala.
Nedokážu nevnímat, co se povídá,
pořád mě to uvnitř pálí.

Jedna malá lež může urazit dlouhou cestu...

S každým dnem, co přejde,
cítím něco nového.
Jestli ti nemůžu věřit,
nemáme se čeho držet.
Je teď občas těžké spolu mluvit.
Zdáš se tak vzdálený.
Přicházím o rozum?
Pomoz mi prosím,
řekni, že není pravda, co se povídá.
Bolí to
v mém srdci,
protože bych nesnesla tě ztratit.
Jsi jediný, na kom mi záleží,
ale nedokážu zapomenout, co se povídá.
Nezavírej oči, abych neviděla, protože

Jedna malá lež může urazit dlouhou cestu...