(Nina, krásná balerína)

 

Každé ráno na cestě na úřad
ji můžete vidět, jak chytá vlak.
Jen tvář mezi miliony tváří,
jen další bezejmenná žena.
Není to dívka,
která by se vám vryla do paměti,
ale přesto je něčím zvláštní -
kdybyste ji znali, určitě byste souhlasili,
protože já vím, že má malé tajemství -
v pátek večer se totiž stává

Ninou, krásnou balerínou,
je královnou tanečního parketu.
To je chvíle, na kterou čekala,
tak jako Popelka.
Nina, krásná balerína -
kdo by si pomyslel, že taková může být?
Tohle je part, který ráda hraje,
ale přitom ví, že radost by se vytratila,
kdyby ho hrála každý den.

Tak se každé ráno vrací
ke své práci na úřadě,
k dalšímu týdnu života ve snu,
k další řadě brzkých rán,
která skoro nemá konce.
Nemluví moc často,
je poněkud plachá a nejistá,
každý si myslí, že je nudná.
Ale oni neznají její malé tajemství -
nevědí, co skrývá páteční noc.

Nina, krásná balerína,
teď je královnou tanečního parketu.
Tohle je chvíle, na kterou čekala,
tak jako Popelka.
Nina, krásná balerína -
kdo by si pomyslel, že taková může být?
Tohle je part, který ráda hraje,
chtěla by ho hrát každý den.