(Další město, další vlak)

 

Rozednívá se a já musím jít,
ty ještě spíš, ale jsem si jistý, že budeš vědět,
proč to takhle muselo skončit.
Užili jsme spolu báječné chvíle,
ale řekl jsem ti, že jednoho dne
zjistíš, že jsem pryč,
prostě musím jít dál.

Jen další město, další vlak,
čekání v ranním dešti.
Bože, dej mé neklidné duši trochu trpělivosti!
Jen další město, další vlak,
nic neztratíš, nic nezískáš.
Tuším, že strávím svůj život na nádražích,
tuším, že strávím svůj život na nádražích.

Vím, že až se probudíš, budeš plakat,
a slova, která jsem ti napsal na rozloučenou,
tě vůbec neutěší.
Ale časem pochopíš,
že sny, které jsme snili, byly z písku.
Pro takového mizeru tuláka jako jsem já
žít znamená být svobodný.

Jen další město, další vlak…