(Jeden z nás)

 

Míjely mě -
všechny ty velké romance.
Měla jsem pocit,
že mě okrádáš o šance,
na které mám právo.
Má představa byla jasná
a všechno se zdálo tak snadné,
tak jsem ti zasadila ránu -
jeden z nás musel jít.
Teď je to ale jinak
a já chci, abys to věděl.

Jeden z nás pláče,
jeden z nás leží
sám se ve své posteli.
Zírá do stropu
a přeje si být někde jinde.
Jeden z nás je osamělý,
jeden z nás jen čeká,
až někdo zavolá.
Lituje,
cítí se hloupě,
cítí se uboze
a přeje si,
aby byl nikdy neodešel.

Připadala jsem si
jako skrývaná krásná věc.
Měla jsem dojem,
že mě držíš stranou
zábavy a dění.
Jako dítě -
tvrdohlavé a nechápavé -
tak jsem rozjela svou show,
jeden z nás musel jít,
ale teď jsem se změnila
a chci, abys to věděl.

Jeden z nás pláče…