(Dvě za cenu jedné)

 

Měl to čemu se říká
bezvýznamné zaměstnání –
uklízel nástupiště
na místním nádraží.
Jeho život postrádal romantiku,
někdy si přál mít ženu.
Pročítal inzeráty na seznamce,
volání o pomoc
od různých lidí různého věku,
ale nic nenacházel,
alespoň do toho dne,
kdy si přečetl něco zvláštního.
Tohle tam stálo:

„Jestli sníš o dívce,
zavolej nám a získej
dvě za cenu jedné.
Jsme řešením,
jestli je ti smutno,
tak zavolej a získej
dvě za cenu jedné.“

Vytočil to číslo a ozval se hlas:
„Alice Whiting“
Ten hlas byl chraplavý
a zněl docela přitažlivě.
Byl ohromen svým štěstím –
narazil na nejčistší zlato.
Řekl: „Četl jsem Váš inzerát,
zněl docela báječně.
Myslím, že setkání
by bylo oboustranně prospěšné.
Tak proč se nesejdeme na kus řeči
všichni tři v mém bytě?
Nemůžu zapomenout na to,
co jsem četl.
Stálo tam tohle:

„Jestli sníš o dívce…“

Řekla: „Jsem si jistá,
že jsme pro sebe stvoření.
A jestli pochybujete,
uvěříte,
až poznáte mou matku!“