(Dál a dál a dál)

 

Byla jsem na večírku
a tenhle chlápek mi řekl:
„Děje se něco zlého,
jsem si jist, že souhlasíš.
Lidem je všechno jedno,
žádný respekt k lidským právům.
Přicházejí zlé časy,
čekají nás temnější noci.“
Já mu řekla: „Kdo jsi,
že mluvíš o blížící se zkáze?“
On jaksi zpozorněl,
když se opatrně rozhlédnul po místnosti.
Řekl: „Jsem ministr,
velké zvíře v tomto státě.“
Já řekla: „Nemůžu tomu uvěřit,
člověče, to je skvělé!
Bratře, řekni mi,
co je správné a co ne.“
On řekl: „Nepřestávej tančit, děvče,
dokud noc neskončí.

Dál a dál a dál,
nepřestávej tančit, děvče,
dokud noc neskončí.
Dál a dál a dál,
dokud noc neskončí.“

V protějším koutě
jsem viděla jiného chlápka –
zkoušel flirtovat,
házel po mně očima.
Tak jsem využila toho,
že jsem hvězda,
pohodila jsem hlavou
a vydala se ležérně k baru.
A on proklatě sebejistě
přišel za mnou.
Řekl: „Kdo jsem já
a kdo jsi ty a kdo jsme my?
V jaké jsme situaci?
Máme na sebe čas?“
Já řekla: „Ne, že bych
zrovna čekala na autobus.“
On řekl: „Jestli někam jdeš,
můžu se připojit?“
Já řekla: „Nepřestávej tančit, hochu,
dokud noc neskončí.

Dál a dál a dál…

Postavit se tě děsí,
když čekáš, že spadneš –
jako Humpty Dumpty,
bojíš se pádu ze stěny.
Říkám, jestli chceš vědět,
o co tady jde,
nesmíš přestat tančit,
dokud noc neskončí.

Dál a dál a dál…“