(Jeden muž, jedna žena)

 

Bez úsměvu, beze slova sedíme u snídaně,
já bych však ráda začala…
Je toho tolik, co bych chtěla říct, ale cítím, že to nedokážu
Ty odejdeš a práskneš dveřmi,
jako už tolikrát předtím
a já pláču a cítím se tak bezradná

Jeden muž, jedna žena -
dva přátelé a věrní milenci.
Navzájem si pomáháme překonat těžké chvíle
Jeden muž, jedna žena -
jeden společný život,
jedna šance, kterou už podruhé nedostaneme -
ty a já až do konce…

Venku vidím otevřeným oknem slunce,
uvnitř se všechno zdá tak studené
Co je špatně, co se děje?
Kam zmizela naše láska?
Občas, když se s tím nemůžu vyrovnat,
upínám se k zoufalé naději
a pláču a chce se mi umřít

Jeden muž, jedna žena…

Sním o lepším životě,
ale probudí mě zvuk klíče ve dveřích -
usmíváš se a já si uvědomím,
že jen potřebujeme změnu -
naše láska je vzácná věc,
která stojí za všechnu tu bolest a trápení
a na změny není nikdy pozdě…

Jeden muž, jedna žena…