[Přemýšlím (Odjezd)]

Tenhle park a domy,
staré ulice,
kterými jsem procházela,
to všechno mně milé -
bude to tu,
až se jednou vrátím?

Přátelé se ožení,
budou mít děti a domov.
Zní to krásně,
přirozeně a moudře,
nehrozí tu žádné zvraty.

Přemýšlím,
mám strach.
Odejít právě teď -
je to správné?
Přemýšlím,
mám z toho hrůzu,
ale za co bych stála,
kdybych to aspoň nezkusila?
Přece nejsem zbabělec,
to ne, budu silná!
Je to životní šance
a já se jí chytím -
přece to nemůže
dopadnout špatně.

Přátelé a rodina,
to hloupé malé město,
autobusy, které jsem zmeškala,
chlapci, které jsem políbila,
všechno to staré a důvěrné…

Přemýšlím…