(A čeká na mě)

Přikradu se k oknu a vyhlédnu ven přes zahradu.
Cítím, jak se mi srdce na chvíli zastaví.
Chovám se jako pubertální dívenka
a on tam stále stojí
a čeká na mě.

Čeká u hlavního vchodu a vyznává svou lásku
a schodiště se zalije světlem, když se usměje.
Na všechny jeho otázky odpovídám ne,
ale on tam stále stojí
a čeká na mě.

Je to ještě dítě, je mu možná patnáct a je roztomilý.
Mluvíme spolu minutu, možná patnáct.
Ví, že musím jít, ale přesto chce zůstat.
Nechápu…

Sedím v práci a listuju dokumenty.
Myslím na něj a pro sebe se usmívám.
Je legrační, že přemýšlím o tom, jestli odešel domů
nebo tam stále stojí
a čeká na mě.

Je to ještě dítě, je mu možná patnáct a je roztomilý.
Dám si cigaretu, možná patnáct.
Sedím tady, usmívám se - jak bláhové!
Nechápu…

Čeká u hlavního vchodu a vyznává svou lásku
a schodiště se zalije světlem, když se usměje…